Umíte jen česky a o tématu, které vás zajímá, je v češtině na webu málo informací? Zkuste vícejazyčné vyhledávání, které je nyní spolu s dalšími rozšířenými možnostmi už i v české verzi Googlu. Postup vyhledávání ve více jazycích ukazuje následující video.

Čím dál víc lidí používá Twitter a čím dál víc jich tweetuje z různých veřejných akcí. Vzniká tak živé zpravodajství, které můžete sledovat i v případě, že vlastní účet na Twitteru nemáte. Mně třeba právě teď běží ve vedlejším okně přímý přenos z konference WebTop100.

Pro monitorování Twitteru v reálném čase existuje víc webových nástrojů, ale mně se nejvíc líbí dva:

1. Monitter, o kterém jsem psal již skoro před rokem v článku Monitter monitoruje Twitter a
2. Twitterfall.

Oba jsou si hodně podobné, oba mají různá nastavení, oba umožňují filtrovat tweety podle více klíčových slov vč. slov vylučovacích. Vyzkoušejte si sami, který vám bude lépe vyhovovat.

Monitter:

Twitterfall:

Z mnoha tzv. sociálních sítí si oblibu veřejnosti získaly zejména Facebook a Twitter. Pokud ještě váháte, kterou z nich používat, pokusím se vám tímto článkem usnadnit rozhodování.

Facebook i Twitter jsou webové aplikace zaměřené na společenskou konverzaci a publikování. V mnohém jsou si podobné, obě jdou použít pro různé účely a navíc se neustále vyvíjejí, takže se možné způsoby jejich použití mění. Přesto jsou mezi nimi rozdíly, které mohou být pro některé z vás důležité.

Soukromé vs. veřejné, publikování vs. konverzace

Facebook i Twitter lze považovat jak za komunikační, tak za publikační prostředky. Ovšem Facebook je spíše komunikační, kdežto Twitter spíše publikační. Toto rozdělení je dané nejen jejich vlastnostmi, ale i tím, jak ve výchozím nastavení chrání soukromí uživatelů.

• Vše, co pošlete na Twitter, je veřejné. Pokud nezměníte výchozí nastavení a svůj účet před veřejností neuzamknete, vaše příspěvky si může číst kdokoli (ani to nemusí být registrovaný uživatel Twitteru) a budou též nalezitelné ve vyhledavačích (např. v Googlu). 
• Facebook je naproti tomu primárně soukromý a vaše příspěvky budou většinou přístupné jen těm lidem, kterým to povolíte, typicky vašim přátelům. Ve vyhledavačích je nikdo nenajde.
• Facebook má lepší prostředky pro konverzaci. Příspěvky přátel můžete komentovat a označovat ty, které se vám líbí. V rámci skupin existují jednoduchá diskusní fóra, přímo v prostředí je integrovaný chat (něco jako ICQ) a interní pošta. Docela hezky jde organizovat skupinové akce.
• Twitteru komentáře a diskuse chybí. Na příspěvek lze reagovat jen jiným příspěvkem, což je poněkud nepřehledné a prostorově značně omezené.
• V Twitteru si můžete založit více uživatelských účtů a tím publikovat více různých mikroblogů. Účty jsou ve své podstatě anonymní a je jen na vás, zda si je nějak "podepíšete". Na Facebooku můžete mít naopak jen jeden účet identifikovaný svým pravým jménem (duplicitní účty a účty s falešným jménem porušují pravidla a mohou být zrušeny).
• V obou systémech máte kontrolu nad tím, čí příspěvky chcete odebírat a tedy pravidelně číst. I zde jsou ale rozdíly. Facebook zná pouze oboustranný vztah mezi dvěma uživateli, kdežto sledování na Twitteru je primárně jednostranné. Chcete-li tedy sledovat něčí příspěvky na Facebooku, musí vám to povolit a vy musíte na oplátku zpřístupnit alespoň některé své informace jemu. Na Twitteru můžete sledovat příspěvky jiných uživatelů i bez jejich souhlasu.

Texty, obrázky, videa...

Na Facebooku můžete publikovat, resp. se svými přáteli sdílet krátké neformátované texty, delší formátované texty, fotografie a obrázky. Přímo do příspěvků lze vkládat videa a odkazy s náhledem odkazované stránky. Twitter je naproti tomu velmi spartánský. Publikovat lze jen neformátované textové příspěvky o maximální délce 140 znaků. Případné obrázky (videa, zvukové soubory atd.) musíte uložit na jiném veřejném serveru a z příspěvků je odkazovat.

Počet uživatelů

Facebook je už i u nás velmi populární, s počtem českých uživatelů okolo jednoho milionu (srpen 2009). Počet českých uživatelů Twitteru není znám, ale zřejmě nebude překračovat desítky tisíc. Pokud se profesně nepohybujete v internetových technologiích a marketingu, budou vaši známí z reálného života používat spíše Facebook než Twitter.

Další možnosti

Díky propracovanějšímu aplikačnímu rozhraní (API) nabízí Twitter větší výběr uživatelských prostředí včetně četných desktopových aplikací a aplikací pro mobilní telefony. Twitter má také velmi dobré interní vyhledávání.

Facebook zatím příliš alternativ k základnímu uživatelskému rozhraní nenabízí, zato však je jeho základní funkčnost rozšiřitelná aplikacemi třetích stran psaných přímo pro prostředí Facebooku. Dnes jich existují tisíce takových aplikací, praktická užitečnost většiny z nich je však malá.

Pár poznámek na závěr

• V článku jsem uvedl jen ty rozdíly, které považuji za nejdůležitější a některé vlastnosti nepopisuji zcela přesně. Pomocí složitějšího nastavení a rozšiřujících aplikací lze výchozí chování obou systému dost měnit.
• Na ochranu soukromí ve Facebooku nikdy nespoléhejte na sto procent. Funguje jen tehdy, pokud vaši přátelé nerozšíří vaše informace dál.
• Pomocí tzv. veřejných profilů lze z Facebooku udělat Twitter, tj. v podstatě anonymní publikační nástroj.
• Nevíte-li o Facebooku či Twitteru zatím skoro nic, prostudujte si nejprve můj Knol o Twitteru, resp. heslo Facebook ve Wikipedii.

Rozhodnete se něco dělat přesně hodinu a potřebujete odpočítat čas? Otevřete si nové okno prohlížeče a zadejte adresu e.ggtimer.com/1hour. Spustí se odpočítávání a za hodinu vás upozorní výrazné pípnutí.

Webových "kuchyňských" budíků (česky se jim prý říká minutka) existuje plno, ale já jsem si oblíbil E.gg Timer z následujících důvodů:

• Čas jde zadat přímo v URL: e.ggtimer.com/1hour, e.ggtimer.com/1hour30minutes atd.
• Dobře se vejde i do malého okna prohlížeče.
• Zbývající čas se ukazuje v titulku okna a tudíž i na liště Windows (viz obrázek).

Používáte pro odpočítávání času nějaký jiný on-line nástroj?

V Gmailové laboratoři včera přibyla nová funkce Automatické dokončování vyhledávání (Search Autocomplete) užitečná pro všechny, kteří v Gmailu často hledají. Její aktivací se vyhledávací pole rozšíří o inteligentní našeptavač, který při psaní nabízí pravděpodobné hledané hodnoty:

• jména a adresy lidí, se kterými si píšete,
• předměty archivovaných zpráv,
• vyhledávací operátory.

Vyzkoušel jsem a hledání s našeptávačem se zdá být rychlejší. Ale pozor, pokud vám našeptávač nic nenabídne, neznamená to, že ani nic nenajde. Hledaný text jen nejspíš nebude v předmětech či adresách zpráv.

Zdroj: New in Labs: Gmail search made easier (and lazier).

Na Google Earth přibývají už i v Evropě města s 3D modely budov, ale není tak snadné je najít. Proto jsem sepsal všechna evropská města, která mají nezanedbatelný počet 3D modelů a zařadil je do toho KML souboru. Než si ho stáhnete a v Google Earth otevřete, doporučuji ve vrstvách (layers):

• zapnout 3D budovy (3D Buildings),
• zapnout terén (Terrain),
• vypnout všechno ostatní.

Pak již stačí postupně dvojklikat na názvy měst v otevřeném KML souboru a program zobrazí pohled, který se mi nejvíc líbil.

Celkem v souboru naleznete 22 měst ze 14 evropských zemí:

• Německo - Berlín, Mnichov, Hamburk, Drážďany
• Nizozemí - Amsterdam
• Francie - Paříž
• Velká Británie - Londýn
• Švýcarsko - Curych, Lucern
• Itálie - Řím, Florencie, Bologna, Neapol
• Vatikán
• Španělsko - Madrid, Barcelona
• Portugalsko - Lisabon
• Řecko - Athény
• Turecko - Istanbul
• Švédsko - Stockholm
• Maďarsko - Budapešť
• Polsko - Varšava

Kdyby se soutěžilo, cenu za německou pečlivost by určitě vyhrál Mnichov (obrázek dole), který má tolik budov v tak dokonalém provedením, až je to neuvěřitelné (taky se neuvěřitelně pomalu načítá). Mým favoritem je ale Curych (obrázek nahoře), který i v živém provedení považuji za jedno z nejhezčích evropských měst vůbec.

O úkolovníku v Gmailu jsem psal už v prosinci (Gmail se rozšířil o správce úkolů) a tehdy jsem ho také poprvé vyzkoušel. Od trvalého používání mne odradilo, že nejde přesouvat úkoly mezi seznamy, což je pro správu úkolů založenou na metodice GTD zásadní vada.

Nedávno však byl tento nedostatek napraven. Úkoly (včetně případných podúkolů) již přesouvat mezi seznamy jde (rozbalovací nabídka Přesunout do seznamu resp. Move to list v detailu úkolu) a navíc lze jeden úkol rozdělit na dva (klávesou Enter při editaci v seznamu) nebo dva úkoly spojit do jednoho (klávesou Backspace). Pro plnohodnotné GTD tedy chybějí už jen projekty a kontexty, které ovšem nepotřebuje každý.

Jak úkolovník pro jednoduché GTD použít popisuje Simon Mackie v článku Getting Things Done with Gmail Tasks (Web Worker Daily, 16. 3. 09). V podstatě stačí si vytvořit pět seznamů -- Inbox, Další akce (Next actions), Odloženo (Deferred), Delegováno (Delegated) a Někdy/možná (Somday/maybe). Vyzkoušel jsem a ve srovnání s ostatními GTD aplikacemi se mi líbí hlavně tři věci:

• Perfektní integrace s e-mailem. Libovolný e-mail mohu přesunout do úkolů příkazem Add to Tasks z menu More Actions.
• Volnost, s jakou mohu s úkoly šoupat v rámci seznamu nahoru a dolů. Připadá mi to přirozenější a spolehlivější, než nastavování číselných priorit a termínů, podle kterých jiné systémy úkoly řadí.
• Snadno mohu úkoly sdružovat do "nadúkolů", resp. členit na "podúkoly". To je velká výhoda, pokud se úkoly skládají z více kroků.

Na druhou stranu musím přiznat, že mi dost chybí projekty. Mám jich hodně a abych se v úkolech vyznal, musím psát název projektu do každého úkolu. To je zbytečná práce, je to nepřehledné a náchylné k chybám. Kontexty mi chybí méně, protože už skoro nikde jinde než doma u počítače nepracuji. Upozorňování na termíny mi nechybí vůbec, ale věřím, že mnoha uživatelům bude chybět hodně.

Na závěr ještě upozorním, že Gmail Tasks nemusíte používat jen přímo v Gmailu. Existuje také:

• verze pro mobily na adrese gmail.com/tasks (resp. pro uživatele Google Apps na mail.google.com/tasks/a/vaše_doména),
• gadget pro iGoogle,
• verze pro aplikační okno Chromu, Prismu nebo pro postranní panel Firefoxu na adrese https://mail.google.com/tasks/ig.

O googlím úkolovník psal nedávno také Vít Šebor v článku Google Tasks: tohle mi vážně chybělo (Mít vše hotovo, 18. 3. 09).

Tabulkový editor (spreadsheet) Dokumentů Google se včera rozšířil o nový typ zobrazení, který byl zatím dostupný jen na mobilních telefonech. Česky se nazývá Zobrazení seznamu a najdete ho v menu Zobrazit. Používáte-li anglickou verzi Google Docs, hledejte v menu View příkaz List View. Následující obrázek ukazuje, jak nové zobrazení vypadá.

Jak je asi z obrázku vidět, k dispozici jsou tyto funkce:

• Třídění podle jednotlivých sloupců kliknutím na titulek sloupce. Opakovaným klikání se třídění mění z vzestupného na sestupné a naopak. Skutečné pořadí řádků v tabulce se přitom nemění.
• Filtrování řádků podle hodnot v libovolném sloupci. Bohužel nejde filtr nastavit na rozsah hodnot.
• Tlačítkem Add lze přidat nový řádek a vyplnit hodnoty jeho sloupců.
• Obdobně lze odkazem Edit libovolný řádek opravit.

Pokud je správně nastaveno sdílení tabulky, mělo by být zobrazení seznamu dostupné i nepřihlášeným uživatelům. Můžete si to vyzkoušet na vzorové tabulce zájezdů CK Mundo (disclosure: jedná se o mého klienta), mně to ale správně fungovalo jen ve Firefoxu. Google Chrome trval na přihlášení. Snad se jedná jen o dočasný problém, protože list view se velmi dobře hodí právě pro veřejné tabulky.

Více o zobrazení seznamu si můžete přečíst v článku Custom views give you more control of your spreadsheets (Google Docs Blog, anglicky).

Protože tu občas píšu o mikroblogovacím systému Twitter a část z vás zřejmě neví, o co vlastně jde, napsali jsme s Adamem Javůrkem návod na Twitter pro začátečníky a mírně pokročilé. Pokud jste se chystali o Twitteru něco nastudovat nebo ho dokonce začít používat, máte příležitost.

Návod chceme postupně doplňovat a upravovat podle připomínek čtenářů, a proto uvítám doplňující otázky a komentáře. Text je publikován pod licencí Creative Commons, takže pokud byste ho chtěli vydat na svém webu, můžete. Jen prosím v tom případě odkažte zpátky na původní článek, aby si vaši uživatelé mohli přečíst nejaktuálnější verzi i s případnými komentáři.

Google včera ohlásil okamžité ukončení vývoje Google Notebooku. Je to smutná zpráva a taky už se pod ohlášením objevilo přes sto převážně velmi zklamaných až šokovaných reakcí.

Google Notebook byl (a stále je) můj oblíbený nástroj pro sběr informací, jako jeden z inboxů plnil nezastupitelnou roli v mém GTD workflow, měl jsem radost, že už je mobilní a že už umí štítky. Teď radost nemám. Zřejmě budu muset začít hledat jiný způsob, jak si dělat poznámky.

Potřebujete-li živě sledovat zpravodajství a komentáře k určité události, osobě, místu apod., zkuste aplikaci pro monitoring Twitteru Monitter. Na stránce si můžete nastavit počet sloupců, do každého zadat dotaz podle pravidel hledání na Twitteru a do sloupce vám od toho okamžiku začnou proudit tweety odpovídající dotazu.

Jak ukazuje obrázek, zkusil jsem Monitterem monitorovat slova Gaza, Israel a Hamas. Je to docela cvrkot. Zejména sloupec Gazy běží rychleji, než stihnu číst. Pokud od Twitteru očekáváte jen "štěbetání davu", budete možná překvapeni, protože dobrou polovinu tweetů vysílají normální televize, noviny a různé organizace.

Před časem jsem na Všemi osmi přidal Google Friend Connect a od té doby se vás v něm zaregistrovala skoro stovka. Nyní máte možnost provázat svůj účet Friend Connectu s Twitterem a rozšířit tak počet svých známých. Postup ukazuje následující video.

Novinář a znalec on-line médií Miloš Čermák označil rok 2008 za rok Twitteru. Ze svého pohledu má zřejmě pravdu. Twitter opravdu mění svět médií neobvyklým tempem. Zatímco blogům trvala cesta na stránky novin 4-5 let (v ČR o 3-4 roky déle), Twitter to zvládl dvakrát rychleji.

Jenže vidí to tak i běžní uživatelé? Podíval jsem se do své oblíbené křišťálové koule -- Google Insights for Search -- a zdá se, že ne. Na první pohled sice vypadá graf celosvětové hledanosti dotazů, obsahujících slovo Twitter impozantně:

Jenže v okamžiku, kdy přidáme i Facebook, obrázek se dost změní (Twitter modře, Facebook červeně):

Zdá se, že na Facebook nic nemá. I spíše již celosvětově stagnující YouTube (na dlaším obrázku žlutě) mu přestává stačit:

Česká republika ovšem na tak silný nástup Facebooku ještě čeká. Zájem o YouTube (žlutě) je u nás sedmkrát větší než o Facebook (červeně), zájem o Twitter (modře) je ve srovnání s nimi v podstatě na nule.

Související: 60 otázek pro Google Insights for Search (Všemi osmi, 31. 8. 08)

Z Wordu jsem byl zvyklý formátovat text výhradně styly. Výhody jsou zřejmé - písmo, odsazení apod. je v celém dokumentu jednotné a snadno jde naráz změnit formátování všech prvků určitého typu, třeba nadpisů druhé úrovně.

Dokumenty Google již nějakou dobu umožňují formátovat text přímou editací kaskádových stylů (CSS), což ale pro uživatele, kteří CSS neznají, není moc použitelné. Proto jsem připravil vzorový stylový předpis, se kterým základní formátování zvládnete i v případě, že o CSS nic netušíte.

Ostatně, hned si to můžete vyzkoušet, a pokud se vám něco nebude dařit, napište do komentářů a já se vám pokusím poradit.

Nejprve si zkopírujte tento stylový předpis do schránky (kliknout kamkoli dovnitř, Ctrl+A, Ctrl+C):

Nyní si otevřete některý ze svých dokumentů, v horním menu klikněte na Upravit (Edit) a poté na Upravit CSS (Edit CSS). Otevře se vám okno nadepsané Úprava CSS (CSS Edit). Do něj zkopírovaný stylopis vložte (Ctrl+V), smažte poslední řádek ("Edit this page...") a potvrďte tlačítkem OK. Formátování vašeho dokumentu se pravděpodobně trochu změní.

Nyní ho můžete zkusit změnit ještě víc. Znovu si otevřete okno CSS a v komentářích, které jsou ohraničeny /* tímto způsobem */, si najděte prvek textu a vlastnost, kterou chcete upravit. Může to být třeba font nadpisů druhé úrovně. Nyní je tam Arial, zkuste ho tedy přepsat třeba na Verdana. Jakmile okno zavřete tlačítkem OK, font všech nadpisů druhé úrovně (pokud je tak máte v textu vyznačeny) se změní.

Pár důležitých poznámek:

• Měňte jen to, co je ve vzorovém stylopisu výše vyznačeno zeleně.
• Velikost odsazení a velikost písma nadpisů doporučuji nastavovat v jednotkách em. 1em odpovídá (přibližně) výšce řádku příslušného textu. Jedenapůlnásobek výšky řádku se tedy zapíše jako 1.5em.
• RGB kódy barev můžete získat ze skvělého míchátka barev od Petra Staníčka.

Znalci CSS mi prominou neefektivitu kódu a nepřesnosti ve výkladu. Srozumitelnost pro laiky má přednost.

Demotivuje vás pohled na přeplněnou složku došlé pošty? Začněte rok s prázdnou schránkou, radí Matt Cutts z Googlu a přidává jednoduchý postup, jak toho dosáhnout v Gmailu:

1. Vyberte všechny zprávy v došlé poště (Inbox) a přidejte jim nějaký štítek (label). Pozor, pokud máte zpráv víc než na jednu obrazovku, musíte je vybrat na dvakrát, ale to asi už znáte.
2. Přejděte na příslušný štítek, zase vyberte všechny zprávy a archivujte je příkazem z rozbalovacího menu nahoře.

Tím si vytvoříte čistý stůl, loňskou poštu kdykoli najdete pod zvoleným štítkem, takže ji budete moci postupně vyřídit, a kdyby vám to náhodou nevyhovovalo, vše jde snadno vrátit zase zpět.

Proč byste to vůbec měli dělat? Protože tím začnete uplatňovat metodu Inbox Zero, kterou její autor Merlin Mann nakazil nejprve Google (viz záznam hodinové přednášky níže) a pak plno dalších.

Česky napsal o metodě Inbox Zero hezký článek Filip Hráček: Jak se nezbláznit z emailu.

Související články ve Všemi Osmi:

• Gmail se rozšířil o správce úkolů (9. 12. 08)
• Co je e-mailový bankrot (22. 11. 08)
• Getting things done, aneb jak něco dělat a dodělat (22. 10. 07)

Za standardní nástroj pro zveřejnění prezentací lze již dnes považovat Slideshare. Zajímavou alternativou pak je prezentační aplikace ze sady Dokumenty Google. Oba systémy mají mnoho společného (podporované formáty prezentací, možnost vložit prezentaci na vlastní stránky apod.), ale i mnoho rozdílného. A právě jejich odlišnosti jsem se pokusil shrnout v následující tabulce.

Vlastnost	Slideshare	Google
Uživatelské rozhraní v češtině	ne	ano
Technické řešení	Flash	HTML, CSS, JavaScript
Download originálu	jen pro registrované a přihlášené uživatele	může kdokoli; formát PPT, PDF
Kompatibilita	nefunguje bez Flashe (např. na iPhonu)	pomalé v Internet Exploreru
Zobrazení prezentace na celé obrazovce	na jedno kliknutí	dost složitě
Automatické prohlížení (slide show)	ano	ne
Skok na začátek nebo konec prezentace	ano	ne
Skok na libovolné číslo snímku	ano	ne
Lze kopírovat text ze snímků?	ne	ano
Jsou funkční odkazy v prezentaci?	ne	ano
Lze spustit videa vložená do prezentace?	ne	ano
Katalog a hledání zveřejněných prezentací	ano	ne
Uživatelské hodnocení a komentáře	ano	ne
Možnost chatování u prezentace	ne	ano
Statistika prohlížení a stažení	ano	ne
Automatické promítnutí změn do veřejné verze	ne, jen nový upload	ano (volitelně)

Kterému systému dáváte přednost vy a proč? Napadá vás nějaké kritérium, na které jsem zapomněl?

Každou chvíli najdu pro aplikační okno (zástupce) prohlížeče Google Chrome nové využití. Před pár dny mne napadlo v něm sledovat televizi CNN.com Live a docela to funguje. Přehrávač CNN si vždy nastavím na "mini" a okno si dám do rohu obrazovky, takže to vypadá nějak takto:

Chcete-li si to vyzkoušet také, zobrazte si v Chromu adresu přehrávače CNN a ze stránkového menu (bezprostředně vpravo za adresním řádkem) zvolte příkaz Create application shortcuts (v české verzi Vytvořte zástupce). Zástupce si vložte na plochu nebo do menu Windows a televizi budete mít kdykoli po ruce.

Na co zajímavého používáte aplikační okno Chromu vy?

Možná už jste zaznamenali, že Google nabízí docela praktický slovník. Jeho výhodou je, že zadané slovo nejen přeloží, ale najde k němu i související fráze, definice na webu a někdy též obrázky (i když ty se někdy tak úplně nepovedou, jak ukazuje následující příklad ;-)

Větší problém než nepatřičné obrázky ovšem je, jak se do slovníku dostat. Zadávat jeho adresu, volit směr překladu a pak ještě zadat hledané slovo je příliš zdlouhavé. Proto vám poradím, jak hledání slova zrychlit. Návod platí pro prohlížeč Google Chrome, podobný postup však můžete aplikovat i v jiných prohlížečích, které podporují uživatelské vyhledávání z adresní řádky.

1. Klikněte na ikonu montážního klíče vpravo za adresním řádkem Chromu a z menu zvolte příkaz Možnosti (Options). Otevře se dialogové okno Google Chrome Možnosti (Google Chrome Options).
2. Vyberte kartu Základy (Basics) a za popiskem Výchozí vyhledávání (Default Search) klikněte na tlačítko Spravovat (Manage). Otevře se dialogové okno Vyhledávače (Search Engines)
3. Klikněte na tlačítko Přidat (Add) a otevře se další dialogové okno Přidat vyhledávač (Add Search Engine).
4. V něm do vstupního pole Jméno (Name) vyplňte Česko-anglický slovník (Google) nebo jakýkoli jiný vám srozumitelný název.
5. Do pole Klíčové slovo (Keyword) vyplňte vhodnou zkratku, třeba cas.
6. Do pole Adresa URL (URL) vyplňte http://www.google.cz/dictionary?hl=cs&langpair;=cs|en&q;=%s
7. Dialogové okno potvrďte tlačítkem OK a všechna ostatní dialogová okna zvřete tlačítkem Zvřít (Close).

Tím jste si vytvořili uživatelský vyhledavač se zkratkou "cas". Když nyní do adresního řádku Chromu napíšete například "cas pole" (bez uvozovek) dostanete se na přímo na překlad českého slova pole do angličtiny.

Stejným postupem si můžete vytvořit zkratky do slovníku pro jakékoli jiné dvojice jazyků. Rozhodující je parametr langpair v URL. Zde je několik dalších příkladů URL:

• http://www.google.cz/dictionary?hl=cs&langpair;=en|cs&q;=%s - anglicko-český slovník
• http://www.google.cz/dictionary?hl=cs&langpair;=fr|en&q;=%s - francouzsko-anglický slovník
• http://www.google.cz/dictionary?hl=cs&langpair;=en|de&q;=%s - anglicko-německý slovník

Google před časem rozšířil svůj vyhledavač o specializované prohledávání diskusních fór. Tato možnost se vám může hodit například tehdy, když chcete najít osobní zkušenosti zákazníků s určitými výrobky či službami a nechcete se probírat stránkami výrobců či obchodníků.

Do vyhledavače se dostanete dvěma způsoby:

1. Můžete začít normálním vyhledáváním v Googlu a poté na stránce výsledků kliknout na odkaz "Skupiny" vlevo nahoře. V anglickém rozhraní vyhledavače je to odkaz "Groups" z rozbalovacího menu "more".
2. Víte-li předem, že chcete hledat jen v diskusních fórech, můžete začít na adrese groups.google.cz.

Kromě omezení na diskusní fóra, má hledání ve skupinách i dvě další speciality:

• U každého nalezeného odkazu je uveden počet příspěvků, takže můžete předem odhadnout, jak dlouhá či podrobná diskuse bude. U většiny odkazů je uvedeno i datum posledního příspěvku (je-li bez roku, jedná se o letošní).
• Vpravo nahoře si můžete výsledky alternativně setřídit sestupně podle data. Výchozí řazení je podle relevance.

Do Gmailové laboratoře právě přibyl nový nástroj na správu úkolů. Po nedávném rozšíření o přístup ke kalendáři a dokumentům se tak Gmail čím dál víc stává plnohodnotným kancelářským programem.

Na první pohled vypadá nový úkolovník velmi jednoduše, užitečných funkcí však nabízí dostatek a většině uživatelům tedy asi bude stačit. Lze v něm zakládat více nezávislých seznamů, úkoly členit na podúkoly, připojovat k nim termíny a podrobnější popisy, přetahováním myší měnit pořadí úkolů apod. Úkoly lze navíc propojovat s e-maily, resp. je z e-mailů přímo vytvářet.

V klidovém stavu se úkolovník projevuje pouze odkazem Tasks v menu vlevo pod kontakty. Pokud na odkaz kliknete, otevře se jako malé okénko vpravo dole. Můžete ho však minimalizovat do úzkého proužku při dolním okraji, nebo naopak vysunout do samostatného okna. V tom se podobá chatovacímu gadgetu.

Máte-li aktivované klávesové zkratky (aktivují se v nastavení Gmailu), jde většina funkcí úkolovníku ovládat klávesnicí.

Úkolovník je, stejně jako ostatní laboratorní funkce, dostupný pouze v Gamilu nastaveném na americkou angličtinu. Ve skutečnosti ale funguje i v českém Gmailu a dokonce česky. Stačí, když na chvíli změníte jazyk na americkou angličtinu, aktivujete úkolovník v laboratoři a pak zase Gmail přepnete do češtiny.